Gastronomické dny v roce (kdy je možné uspořádat pro hosty zajímavé prožitky)

1.1. Nový rok

Teprve od 17. st. se prosazovalo sjednocování církevního a občanského počátku roku na 1. leden. V Čechách ten den dostávali kůroví zpěváci odměnu, hospodář obdarovával čeledíny a děvečky, rodiče děti. Farníci dávali výslužku svému faráři a přáli mu zdraví a Boží požehnání. Učitelé posílali vrchnosti a městským zástupcům tzv. minucí - malovaná a veršovaná přáníčka, na které bylo zvykem odpovídat finančním dárkem.

Většina těchto zvyků byla zapomenuta. Základem oslavy Nového roku dnes je setkání celé rodiny u bohatého oběda, kde by neměla chybět čočka nebo polévka s drobnou krupicí zvaná milionová (aby se člověka držely peníze), většinou se podává vepřové. Nepřípustný je zajíc či drůbež, aby štěstí neuteklo nebo neulétlo.

31.1. až 16.3. Masopust

Slavil se ve dnech předcházejících Popeleční středě, kterou začíná 40 denní půst před Velikonocemi. Protože datum Velikonoc je pohyblivé, byl pohyblivým svátkem i masopust. Vrcholem těchto lidových bakchanálií byl poslední týden masopustní, začínající již "tučným" čtvrtkem, v němž pak byly významné tři poslední "bláznivé dni", ostatky. Po nich přišla popeleční středa, nastával půst a příprava na jarní práce polní. Poslední masopustní muzika začala již v neděli po obědě a pokračovala od tohoto času až do popeleční středy, někdy dokonce až do "pytlového" čtvrtka byla dědina v jednom kole; maškarní obchůzky, skákání na konopě, vodění kotka, mečové tance, voračky - to všechno byly zábavy, které vytvářely nepřetržitý kruh veselé podívané i vlastního veselí. Masopust byl pro naše předky oficiálním svátkem obžerství, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. Vepřo knedlo zelo, vrabci, ovárek, křupavé škvarky. Po masopustu totož následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. Masopust končil přesně se začátkem Popeleční středy, právě uprostřed nejdivočejšího masopustního reje.Bez čeho se masopust nikdy nemohl obejít, to byly křupavé, z vroucího másla právě vylovené koblihy. Aby nádherně voněly, hospodyně je sypaly cukrem smíchaným s pravou vanilkou, která patřila a dosud patří k nejvzácnějšímu koření. Nejlépe plněné zavařeninou, jindy s otvorem uprostřed.

14.2. Svatý Valentýn

Den svatého Valentýna je podle anglosaské tradice oslavou lásky a zamilovanosti. V tento den si všichni, kdo chtějí oslavit lásku, dávají malým dárkem nebo alespoň přáníčkem najevo svou náklonnost. Ve spojení s gastronomií má však pouze vedlejší význam, přesto nepodceňujte sílu hesla "Láska prochází žaludkem" a raději svého partnera nebo partnerku pozvěte na skvělou večeři při svíčkách!

28.2. – britský Pancake days – palačinkový den

14.3. – „Den pí“

V 15. hodin a 14 minut se prodávají chuťově zakulacené pinoty, ze Znovínu Znojmo, které inspirovalo iracionální Ludolfovo číslo. V průběhu cryomacerace hroznů před lisováním se odstopkované bobule nejprve zchladí na teplotu 3,14 C a teprve následně kvasí.

20.3.- Mezinárodní den štěstí

22.3. až 25.4. Velikonoce

Každá izraelská rodina zabila beránka a jeho krví potřela domovní dveře. Pak beránka upekli a snědli. Věřilo se, že v domech neoznačených beránčí krví, tedy v domech egyptských otrokářů, pomřelo vše prvorozené. Křesťané se však vždy snažili oddělit Velikonoce od židovského svátku pesach. Židé obětovali beránka vždy čtrnáctý den v měsíci bez ohledu na to, o který den v týdnu šlo. Křesťané na rozdíl od nich začali slavit vzkříšení spasitele vždy v neděli. S obdobnými svátky se setkáváme i u pohanů, kteří v tu dobu slavili příchod jara.

23.3. Svátek vody

Tradice oslav vody najdeme již hluboko v dobách minulých. Voda je základní podmínkou života na Zemi. Lidé, rostliny a zvířata potřebují vodu k tomu, aby přežili. 25.3. Hodina země – symbolicky (částečně) zhasnutím světel na jednu hodinu(20.30-21.30 místního času). Pro hosty lze uspořádat jedinečný zážitek v podobě večeře při svíčkách apod.

4.4. Světový den mrkve

13.4. Světový den barmanů

Se koná pravidelně každoročně 13.4. na počest objevení prvního receptu na míchané nápoje.

1.5. (předvečer) Pálení čarodějnic,

Beltane Jde hlavně o svátek plodnosti doprovázený oslavou přírody a přinášením obětí divoké zvěři a přírodním živlům. Slaví se příchod jara a pálí se ohně na obranu proti čarodějnicím, což je zvyk podstatně novější, který přineslo křesťanství. Na počest Velké matky a Rohatého boha z krajiny lesa je květen měsícem svobody sexu. Jako většina významných dnů v roce měl i svátek čarodějnic svá obřadní jídla a rituály s ním spojené. V tyto dva dny (30.dubna a 1.května) se nesmělo z domu vydat nic, co pocházelo z mléka nebo hovězího dobytka. Potměšilé čarodějnici totiž stačil k uřknutí krávy jen docela malý střípek másla, aby ji zbavila mléka. Čarodějnické menu filipo-jakubské noci tvořily koláčky s mákem, boží milosti, pečené kuře, česnek a cibule. Nesměl chybět ani tzv. mrváň. Tohle dnes zapomenuté pečivo z kynutého těsta dříve provázelo každý obřad od zrodu do smrti, léčili se jím choří a jeho pomocí se věštila dokonce i budoucnost. Svátek se světil medovinou, konzumováním sladkostí, koláčů, cukroví, ovoce a mléčných pokrmů.

Druhá neděle v květnu - Den matek

Tento pohyblivý svátek připadá vždy na druhou květnovou neděli.

3.6. - Den otců

2.8. Porcinkule

Porcinkule (také porciunkule) je tradiční pouť konaná první srpnový víkend v některých českých městech, jejichž historie je spjatá s františkánským řádem.

15.8. - 30.11.

Povolená doba prodeje burčáku Příslušná novela zákona (216/2 000 Sb.) definuje burčák jako částečně prokvašený hroznový mošt obsahující nejméně 1 % (objemové) alkoholu, který lze prodávat pouze v období od 15.8. - 30.11 příslušného roku. Správně by měli burčák prodávat prodejci, kteří mají viditelně uveden jeho původ - tj. vinaře a odrůdu vína.

Mok má být zlatookrové barvy, nepříliš světlý ani tmavě hnědý. Při ochutnávání, kdy jej "poválíme" po jazyku a patře pocítíme typickou chuť i vůni (buket).

20.8. - 20.9. Dožínky

Další krajové názvy: obžinky, dóženek, dožitá, ožinek, dožatá ...

Dožínky byli vždy slavností na ukončení žní, tedy sklizně obilí na polích. Také se rituálně zabíjel beránek, ale později byl tento zvyk úřady zakázán. S dožínkami byli spojovány oslavy na odvezení posledního snopu slámy z pole, byly prováděny oběti části úrody, jako poděkování za sklizeň a dar Bohu. Přípravy začínaly už týden před samotnými dožínkami, kdy děvčata začala plést věnce z klasů obilí. Do věnce se zaplétalo také ovoce, koláče a cukrovinky. Při samotném obřadu věnec nesla většinou nejhezčí a také nejvýřečnější žnečka, která šla za posledním vozem spolu s ostatními, kteří měli ozdobené hrábě. V průvodu šli i ověnčení mládenci a děvčata ověšena slámou a ozdobená věnečky, které měly na hlavě. Průvod pak končil ve statku, kde jej vítal hospodář, který žence štědře obdaroval penězi a panimáma zase rozdávala chase občerstvení.

Co kraj, to jiné pohoštění, například na Královéhradecku se rozdávaly „mílové buchty“, což byly na jednom pekáči upečené dvě buchty. Večer pak v hospodě zábava pokračovala tancem a písněmi a samozřejmě také hodováním.

1.9. - 30.10 Posvícení

Posvícení byla výroční slavností, která se slavila v neděli před nebo po svátku světce, jemuž byl zasvěcen místní kostel. Posvícení bývalo jedním z nejoblíbenějších svátků prostého venkovského lidu, kterým zároveň oslavovali ukončení polních prací. Posvícení v Čechách a hody na Moravě se slavívaly na podzim, tedy v období kdy již byl nový mák do buchet, zásoba čerstvé mouky a vajec, zralé švestky na povidla a vykrmené husy na pekáč, zkrátka ideální doba na posvícení.

13.9. Mezinárodní den čokolády

Dle statistik jí každý Čech sní průměrně téměř 6 kg za rok. Dnes má čokoláda kromě své veliké oblíbenosti i významný den.

24.9 - 26.9. Svatováclavské slavnosti

Každoročně poslední sobotu v měsíci září se konají Svatováclavské slavnosti. Svatováclavské slavnosti se tak stávají příjemným zakončením léta. Svatý Václav je patronem nejen země české, ale i pivovarníků a vinařů.

27.9. dny českého piva

Úplně nový svátek v Česku je právě den českého piva, který byl oficiálně stanoven na datum 27.9 každého roku. Během Dne českého piva vždy nabídnou vybrané restaurace ochutnávky netradičních piv i speciální pivní menu burcující chuťové buňky a přinášející nečekaný gastronomický zážitek.

28.9. vždy následující neděle „Císařské hody nebo také havelské posvícení"

Za starých časů se posvícení slavilo téměř v každé farnosti v jinou dobu. Lidé chodili na posvícení konaná v okolních obcích nejen aby navštívili své příbuzné a přátelé nebo aby něco utržili prodejem různého zboží, ale také proto, že se jim díky této slavnosti naskýtala možnost dobrého jídla a zároveň odpočinku od práce. A tím, jak se lidé bavili, pracovní morálka trpěla. Císař František Josef II. chtěl nějakým způsobem sjednotit oslavy v celé zemi a proto roku 1787 vydal nařízení, kterým lidu nařídil slavit posvícení v jeden čas. Termín stanovil na neděli po svátku svatého Václava. Poslušní poddaní přijali toto nařízení velice nadšeně. Od té doby slavili třetí neděli v říjnu tzv. „císařské hody nebo také havelské posvícení“ a mimo nich dál i svoje místní posvícení tzv. „naše posvícení“.

1.10. Mezinárodní den vegetariánů

1.10. Mezinárodní den kávy

Má za úkol oslavovat tento černý nápoj a seznámit širokou veřejnost nejen z historií tohoto voňavého kofeinového moku, ale i přiblížit kávovou kultůru v různých zemích světa a vlastně celý příběh těchto černých zrn od jejich pěstování, přes sběr, pražení, až po jejich degustaci.

20.10. Mezinárodní den kuchařů 31.10. Halloween

Původně to byl tzv. „Svátek mrtvých" a byl slavený v keltských zemích opuštěním jídla a nabídky tlustého krajíce chleba pro putující mrtvé. Dnes se ještě praktikuje tradice, že se svíčky nechávají svítit na okně za zesnulé a to proto, aby našli duchové našich milovaných svůj domov. Někde také věřící přidávají židli ke stolu pro případného neviditelného hosta. Vyřezávané dýně mají znázorňovat ochranné duchy.

2.11. Dušičky

Uvědomme si, že pohřby bývají podobně okázalé jako svatby a co se týče prostřených tabulí, nezavdá si pohřební menu s kdejakou svatební tabulí. Hlavně dříve naši předkové v den dušiček pořádali pro mrtvé tzv. „Němé večeře“, kterých se účastnili i pozvaní zemřelí. Z úcty k nim se jedlo potichu, prostíralo se pro ně na čestném místě u stolu, kde obvykle sedávali a podávalo se jejich oblíbené jídlo. Je pravda, že daleko nejrozšířenějším zvykem, který se dochoval dodnes, je návštěva hřbitovů, jejich pietní úprava a vzpomínka na ty, kteří už s námi nemohou být.

11.11. Martinská husa

Den svatého Martina 11. listopadu býval zvláště na venkově okázale slaven. Čeledi napekla panímáma velikých makových rohlíků a toho dne nemohl se dít oběd bez husy. Martinská husa, tedy pečená husa ochucená pouze kmínem a solí. V některých oblastech naši předkové přidávali ještě ovoce, jablka a hrušky.

11.11. Svatomartinské víno

Tradice Svatomartinského vína vychází z dávného zvyku připíjet si na den svatého Martina poprvé novým mladým vínem. V tento den hospodáři přijímali do služby nové děvečky a pacholky, nebo jim službu prodlužovali. Na stvrzení dobré služby si všichni poprvé přiťukli právě mladým vínem.

Vína, která chtějí nést označení Svatomartinské, musejí splňovat předepsané parametry a hodnotí je nezávislá komise. Jde o mladá vína, která by se podle obnovené tradice měla začít pít až 11.11. Pod značkou Svatomartinské se může prodávat bílé víno, odrůdy Müller-Thurgau a Veltlínské červené rané; růžové víno, odrůdy Modrý Portugal a Svatovavřinecké; červené víno, odrůdy Modrý Portugal a Svatovavřinecké. Víno by mělo být lehčí a svěží.

15-18. 11. Den Beaujolais

Skvělý marketing a dlouholetá tradice udělala z třetího listopadového čtvrtku svátek vinařů. Otvírají se láhve Beaujolais, francouzského mladého vína z odrůdy Gamay. Přesto, že je to mladé víno, které spravidla chutná maximálně do prosince (pak jde jeho chuť markantně dolů), stalo se Beaujolais světovým fenoménem. Beaujolais se před lahvováním jednoduše upravuje, používá se tradiční technologie tzv. macerace a to ručně posbíraných hroznů, které se stlačují tlakem oxidu uhličitého. Díky této metodě je pak víno lehké a uchovává si svoji ovocnou chuť. Bohužel jeho delší skladování není vhodné.Víno Beaujolais si nejlépe vychutnáme, pokud ho skladujeme při teplotě mezi 12-13°C. Tedy musí být, narozdíl od jiných červených vín, mírně chlazené. Skvěle chutná k uzeninám a hlavně drůbežímu masu.

19.11. Den mužů

4 týdny před nedělí před 25. prosincem - 24.12. Advent

Každoročním prožíváním adventu a slavením adventní liturgie církev zpřítomňuje očekávání starozákonních proroků, kteří připravovali lidstvo na příchod Mesiáše. Datum první adventní

neděle je pohyblivé. Je to proto, že poslední adventní neděle - čtvrtá - připadá vždy na neděli před 25. prosincem (který je hlavním vánoční svátkem).

5.12. Čert

V podvečer chodí průvod Mikuláše, anděla a čerta. S těmito pochůzkami je spjata nejenom řada písní a koled, ale i zvyků, tradic a také pověr a historek. Právě čert je postavička, které se děti bojí a slibují Mikuláši, že příští rok budou určitě hodnější.

.

6.12. Mikuláš

Obchůzka maskovaných postav Mikuláše, čerta a anděla 5. prosince je bohudík stále běžná. Někdy je však brána jako povyražení až příliš malých dětí. Tyto postavy by měly být představovány dospělými osobami. Vhodným dárkem byly pro naše předky cukrovinky, stavbičky z ovoce apod. Původ tohoto obyčeje se vysvětluje tak, že podle legendy prý biskup Mikuláš jednomu chudému občanu tajně vhodil v noci pytlík s penězi do okna, aby otec mohl podle tehdejšího obyčeje provdat své tři dcery. Tak se stal Mikuláš patronem dítek, které se těší, že od něho dostanou dárky. Dárky se nejčastěji dávaly za okno.

24.12. Vánoce

Kuchyně všedních dnů bývala v dřívějších dobách chudá, protože pšeničná mouka byla drahá, stejně jako ostatní suroviny. O to bohatší ale býval vánoční stůl. Podávala se oblíbená hrachová polévka, hrách, čočka, jáhly, kroupy, ovocné omáčky a různé jiné omáčky. Všude pekli vánočku, záviny a koláče. Na Ostravsku končívala večeře oplatkou s medem, jinde se podávaly chlupaté knedlíky a nesměla také samozřejmě chybět ryba upravená na nejrůznější způsoby. Atmosféru štědrovečerní večeře můžeme vykouzlit vedle podávání tradičních jídel také slavnostním prostřením, drobnými stylovými vánočními předměty, purpurou, vůní františků, prskavkami, stylovými svícny, naleštěným nejrůznějším ovocem, jablky, hroznovým vínem, sušenými jablky a švestkami, pomeranči, mandarinkami, banány a různými druhy ořechů. Nejen dospělí, ale především děti velice citově vnímají tuto slavnostní vánoční chvíli, kterou si ve svých dětských dušičkách odnášejí do svého dalšího života a tím ji potom napodobují a znovu objevují ve svých budoucích rodinách.

31.12. Silvestr

31. prosince, poslední den roku, je sv. Silvestra. Kněz, který přežil pronásledování křesťanů za císaře Diokleciána, se stal r. 311 papežem. Podle legendy pokřtil císaře Diokleciána a jeho ženu sv. Helenu. Zemřel roku 335. Je jedním z prvních uctívaných světců, jehož kult se rozšířil do celé Evropy. Kdysi se jeho svátek nespojoval se žádnými oslavami ani zvyky. Silvestrovská noc získala na významu, až když se v průběhu 16. století ve většině křesťanských zemí ustálil kalendář gregoriánský a počátek nového roku na 1. lednu. Lidé navštěvovali kostel, děkovali za dobré prožití uplynulého roku a modlili se za dobrý průběh nového. Veselí a zvyky z pohanských dob však církev nepodporovala. Teprve rozvoj

ekonomiky a vědy v 19. století, který předznamenal příchod "nového zlatého věku", dodal silvestrovské noci větší význam. Společnost bohatla a v očekávání ještě lepšího roku slavila Silvestra stále veseleji a okázaleji, s množstvím pokrmů a nápojů. Na venkově přetrvávaly některé zvyky, jako např. chození tzv. ometaček - chudých žen, které chodily po staveních, symbolicky ometaly plotnu, aby kamna v novém roce dobře hořela a přály všeho dobrého, za což obdržely almužnu. Hospodyně se varovaly toho, aby nechaly sušit prádlo, což znamenalo nebezpečí smrti někoho z rodiny v nadcházejícím roce.

Také zvyk jíst o půlnoci ovar a křen s jablky pro štěstí pochází z 19. st. Zejména léta přechodu z jednoho století do druhého v roce 1899 a 1900 a poté 1999 a 2000 znamenala nejbouřlivější oslavy Silvestra a příchodu nového roku. V ulicích, v restauracích i v domácnostech se organizovaly velkolepé zábavy a show, bohaté hody a stále nákladnější a velkolepější ohňostroje. Teprve v poslední době byly nejrůznější pochoutky vystřídány nazdobenými chlebíčky, obloženými mísami a nejrůznějšími slanými a sladkými zákusky. Stoupalo i množství vypitého alkoholu. Od konce 19. st. je běžným zvykem půlnoční přípitek šampaňským s přáním všeho nejlepšího v nadcházejícím roce.